Work Text:
Příběh se odehrává v průběhu pátého ročníku...na obranu mají Umbridgeovou fakt miluju to skloňování no, ale ta kvůli něčemu na Ministerstvu není ve škole a zastupuje ji Snape.
***
Harry má namířeno do knihovny, kde se má potkat s Hermionou a Ronem, po cestě se však srazil s Malfoyem. Ten se na něho ani nepodíval, zamumlal něco jako omluvu a spěchal dál. Černovlasý chlapec se dlouho nerozmýšlel a okamžitě se vydal za ním. Draco vběhl na záchody a jakmile zjistil, že tam nikdo není, zhroutil se na zem a začal vzlykat. Ani ne za minutu tam vstoupil i Harry.
,,Přišel sis na mně nacvičovat nacvičovat kouzla, Pottre? Protože to už by byla poslední kapka."
,,Ne, ehm hele vím, že to bude znít divně, ale jsi v pořádku?"
Draco protočil oči a vjel si prsty do vlasů. ,,Do toho ti nic není a teď by bylo fajn kdyby sis to odkráčel tam, odkud jsi přišel a nechal mě laskavě na pokoji."
,,Ne" odpověděl Harry sebevědoměji než se cítil. Draco se na něho vyčerpaně podíval. ,,Hele Pottre, jestli si na mně chceš honit ego, tak-"
Chlapec zavrtěl hlavou. ,,Ne, Malfoyi, poslouchej mě aspoň na chvilku. Ať už se nenávidíme, nebo ne, nenechám tě tady takhle. Takže mi řekni, co se stalo, abych ti mohl pomoct, nebo to všem vykecám."
,,Klidně si jim to řekni. Řekni si to komu chceš, stejně na tom už nezáleží. Na ničem už nezáleží."
,,Proč to říkáš?" Harry si opatrně sednul na zem vedle Draca.
,,Copak tobě to nedochÁZÍ?!VŠICHNI UMŘOU, NEBO HŮŘ, PŘIDAJÍ SE K VOLDEMORTOVI. PODÍVEJ SE SAKRA NA MĚ, TAK SE PODÍVEJ, STÁVÁ SE ZE MĚ POSRANEJ SMRTIJED. A NEMŮŽU S TÍM NIC DĚLAT. KURVA." Draco už úplně křičel zoufalstvím. Harry ho sevřel ve velice pevném obětí.
,,PUSŤ MĚ!"
,,Já vím, je to divný, ale přiznej si to, potřebovals sakra obejmout, tak nedržkuj."
,,Pusť mě." Zopakoval blonďáček a ještě chvíli se vzpíral, ale nakonec to vzdal.
,,Proč tohle děláš?" Zeptal se po chvíli nasycené tíživým tichem.
,,Já, ehm, no měl jsem prostě takovej pocit."
,,Takovej pocit." Zopakoval chlapec výsměšně.
,,Takový pocity ze sebe můžeš zkusit vyhonit, Pottre." Harry poznámku ignoroval, ale přemýšlel, proč se o tom neustále zmiňuje.
,,Brečíš ještě?" Zeptal se aby rozehnal nepatřičné myšlenky.
,,Co je tohle sakra za otázku?"
,,Ehm no já jsem myslel no že-"
,,Ne, ne nebrečím. Spokojenej? Utíkej si to zapsat. Úplně si to dokážu představit ,,Milý deníčku, když jsem viděl Malfoye brečet, tak to ve mně vyvolalo pocit, že ho musím nutně utěšit a obejmout. Jsem gay? Co na to řeknou rodiče?" Jo počkej, oni radši umřeli než aby měli teplýho synáčka."
,,Drž hubu"
,,Jseš si vážně jistej, že si to nepotřebuješ jít zapsat?"
,,Jsem si víc než sto procentně jistej." Harry pomalu pustil Draca z objetí, ten se od něho okamžitě odtáhl. Černovlásek se neobratně zvedl.
,,Měl bych jít, měl jsem se sejít s Hermionou a Ronem."
,,No nechci ti to kazit, ale už tak deset minut máme být na obraně, takže ti dva tvoji poskoci nejspíš už budou tam."
,,Proč jseš pořád takovej?"
,,Jakej? Zlej? Děsivej? Tak hrozně sexy?" Harry přikývl a vzápětí toho velice zalitoval. Malfoy se vítězoslavně ušklíbl a taky vstal, zkousl si ret a zhodnotil vzhled druhého chlapce. Ten se ošil pod tíhou pohledu a zrudl, když si představil, co se asi tak muselo honit Dracovi hlavou. Zmiňovaný se k němu začal přibližovat, Harry začal couvat a zády narazil do zavřených dveří. Srdce mu začalo být rychleji, jak se blonďák přibližoval. Rychle se snažil rukou nahmatat kliku a utéct pryč, i když si nebyl tak úplně jistý před čím. Draco se zastavil jen pár centimetrů od něj, naklonil se tak blízko, až cítil jeho teplý dech na tváři.
,,Budeš tu zavazet ještě dlouho?" Zašeptal mu do ucha, Harry konečně našel kliku, rychle otevřel a ustoupil o několik kroků dál. Malfoy se kolem něho protáhl a škodolibě na něj mrkl. Jakmile se Harry vzpamatoval, vydal se taky do třídy.
***
Ron s Hermionou sršeli nedočkavostí, až jim jejich kamarád povykládá, proč přišel pozdě a jestli to náhodou nemá co dočinění s Malfoyem. Překvapivě je dnes Obranu učil profesor Snape. Nevypadalo to, že s tím má někdo nějaký problém, jelikož profesorka Umbridgeová byla mnohem horší. A na tom se shodli všichni do jednoho.
Ještě než si Harry stihl sednout na místo, řekl Snape, ,,Dnes budete pracovat ve dvojicích." Všichni už už chtěli protestovat. ,,Ticho! Parkinsonová a Grangerová, vy budete spolu." Obě se na sebe znechuceně podívaly, Ron Hermionu chytil za rukáv a pošeptal jí něco do ucha. Dívka se na něho usmála a pomalu se zvedla.
,,Crabbe a Weasley."
,,Sakra." Řekl Ron trochu moc nahlas.
,,Malfoy a Potter."
Zrzek se k Harrymu otočil,
,,Snažte se nezabít." pošeptal. Když Snape rozdělil ostatní studeny, vyzval je, aby ho první dvojice následovala. Hermiona i Pansy šly pomalu za ním.
Jakmile přišli na řadu Malfoy s Pottrem, Snape se k Dracovi naklonil a něcomu pošeptal, ten jen přikývl. Profesor je oba vyvedl ze dveří, šli nějakou dlouhou chodbou, která končila u Zapovězeného lesa.
Snape podal Dracovi kus pergamenu, na který se Harry ani nesnažil podívat.
,,Chyťte se za ruce, čelem k sobě." Oba chlapci se na sebe podívali. Černovlásek nesměle natáhl ruku a blonďáček ji s největším sebezapřením chytil.
,,Obě ruce." Pronesl profesor netrpělivě. Ani jeden z chlapců se k tomu nijak zvlášť neměl.
Nakonec se chytili i za druhou ruku a postavili se, jak jim bylo řečeno, Harry se narovnal a zadíval se Dracovi do obličeje. Snape odříkal nějaké kouzlo a odešel. Oba dva tam ještě chvíli stáli, když si to pak uvědomili, okamžitě se oba znechuceně zašklebili a pustili se.
,,Tohle bylo horší než to podělaný obětí." Řekl blonďák a začal studovat pergamen s pokyny.
,,Co je tam napsaný?" Zajímal se Harry.
,,To by tě tak zajímalo, co?"
,,Sakra, Malfoyi, očividně máme spolupracovat, tak se aspoň trochu snaž. Já bych si taky uměl představit mnohem lepší věci, než je pobíhání po lese s tebou za zadkem."
Chlapec se ušklíbl, ale pergamen mu ukázal.
V Zapovězeném lese na vás čekají
vaše nejhorší noční můry a strachy.
Vaším úkolem je setkat se s nimi,
bojovat a vyhrát. Nebo alespoň přežít.
V případě kdy víte, že vás čeká
jistá smrt, vystřelte do vzduchu
červené jiskry, nebo vyčarujte patrona
a snad přežijete.
Jestli se kdokoliv z vás pokusí
podvádět, utéct, nebo ohrozit spolužáka na životě,
bude jeho koleji odebráno 350 bodů a
bude okamžitě vyloučen.
,,No do háje, to je teda motivace." Vydechl Harry po přečtení.
Draco ho ignoroval a rozešel se směrem k lesu.
,,Zajímalo by mě, jak poznáme, kdy se máme vrátit."
,,Vymýšlel to Snape, nepoznáme. A s největší pravděpodobností skoro umřeme a probudíme se až na ošetřovně."
,,To jste vždycky všichni tak pozitivně naladění?"
,,Můžeš držet laskavě pusu? Že musím akceptovat tvoji přítomnost ještě neznamená, že zvládnu i ty tvoje kecy."
,,Bože tohle je tak skvělej den. To není možný. Úplně vidím, jak se odněkud vytasí Mozkomor. Nebo vlkodlak. Nebo něco podobnýho." Mumlal si chlapec pro sebe.
Blonďák protočil oči a začal se rozhlížet kolem sebe. Jenom vešli pár metrů do lesa, už se setmělo. Oba dva naráz zakouzlili Lumos, ale stejně to moc nepomohlo. Prodírali se houštím, čím dál tím hlouběji.
,,Máš na zádech pavouka." Řekl po chvilce Harry.
,,Tak ho sundej, ne?"
,,Tak se nehýbej." Přikázal mu a chlapec se okamžitě zastavil.
,,Opovaž se mě zabít."
,,Arania Exumai." Zašeptal čerovlásek a pavouk odletěl pryč.
,,Žiješ? Žiješ. Tak nedržkuj, snad vím, co dělám."
,,No jo pořád. Kde ses to naučil?"
,,V deníku Toma Riddla." Draco se ošil, ale nic k tomu neřekl.
,,Myslíš, že tohle byl jeden z úkolů?" Zeptal se Harry.
,,Jak to mám asi vědět?" Opáčil chlapec naštvaně. Najednou se rapidně ochladilo a se změnou atmosféry oběma chlapcům došlo, co to zapříčinilo.
,,Mozkomor." Zašeptal Harry.
,,S radostí ti ho přenechám." Řekl Draco, protože si nebyl tak úplně jistý, že by zvládl Patronovo zaklínadlo, ale věděl, že na tohle je Harry přeborník. V tom se zjevil přímo před nimi, Harry natáhl ruku, ve které svíral hůlku a zakřičel zmiňované kouzlo. Mozkomora příval pozitivní energie zahnal někam hluboko do lesa.
,,Ale s další věcí bojuješ ty." Řekl Potter zadýchaně.
,,Co to kur-?" Otočil se, aby viděl, kam druhý chlapec kouká. Zpoza stromů vyšel jeho otec, Lucius Malfoy.
,,Je reálnej?" Zeptal se šeptem černovlásek.
,,Co tím myslíš?" Zašeptal Draco zpátky.
,,No jako jestli to není třeba Bubák. Stoupni si za mě, zjistíme to."
,,Ty myslíš, že můj největší strach bude můj otec?"
,,No a proč ne?" Blonďáček udělal, jak Harry řekl a Lucius Malfoy se změnil v Mozkomora.
,,Jo, je to Bubák, ale jdeš s ním bojovat ty."
,,Fajn." Chlapec se nejistě rozešel vstříc svému otci.
,,Znáš to kouzlo?"
,,Samozdřejmě." Odsekl.
,,Riddikulus." Vykřikl a najednou se před ním ocitl jeho otec, s duhovou vlajkou přes ramena a zamával na něho vlaječkami, které měl najednou v rukou, což Draca přinutilo k úsměvu a Bubák zmizel.
,,Tak tohle bylo divný." Konstatoval černovlasý chlapec. Blonďák pouze pokrčil rameny.
,,Počkej. Ty jseš gay?" Jako odpověď dostal další pokrčení rameny.
,,Ty jseš sakra gay. A tvůj otec z toho není dvakrát nadšenej. Ty jseš kurva gay."
,,Přestaneš se srát do něčeho, o čem víš úplný hovno?"
Harry to nijak nekomentoval a tak pokračovali v tichosti dál. Po pár metrech se před nimi objevilo rozcestí, vpravo mohli jít, pokud by udělali něco, co se jim příčí a vlevo mohli jít, pokud by udělali něco hezkého pro toho druhého.
,,Co se ti příčí, Pottre?"
,,Být na tebe milej, když se chováš jako kretén."
,,Tak to jsme slušně v prdeli."
,,Draco?"
,,Co je, zase?"
,,Řekni mi jménem."
,,Proč bych to měl kurva děl-aha. Pochybuju, že to vyjde."
,,Tak dělěj, aspoň to zkus."
,,Harry." Zašeptal chlapec a obě cesty se otevřely.
,,Skvěle, ale teď kudy?"
,,Vlevo."
,,Fajn." Draco se rozešel první, sotva udělal dva kroky, podjely mu nohy a Harry ho tak tak chytil za ruku, aby nespadl do hluboké propasti. Jakmile stál chlapec pevně na nohou, zadíval se na černovláska.
,,Co?"
,,Chyť mě za ruku." Řekl Malfoy rozkazovacím tónem, takže se ho černovlásek chytil a na nic se neptal. Oba dva se rozešli po cestě vpravo.
***
Cesta vpravo je vyvedla z lesa ven, kde stál profesor Snape, který si je změřil podezíravým pohledem a poslal je do hradu na večeři.
Ve dveřích potkali profesorku McGonagallovou.
,,Pottre, Malfoyi, jste v pořádku?"
,,Co? Ano, paní profesorko." Odpověděl Harry, ale nevěnoval jí moc pozornosti.
McGonagallová přikývla. ,,Běžte se najíst a pak rovnou spát."
Když vešli do Velké síně, nikdo tam nebyl, posadili se ke stolu, černovlásek stále mimo. Objevilo se před nimi jídlo, kuře s rýží. Oba dva jedli naposledy snídani a podle toho to taky vypadalo.
,,Mně nevadí, že jseš gay." Řekl Harry a zývl. V tu chvíli za nimi přišla opět profesorka McGonagallová.
,,Nevím, co s vámi profesor Snape dělal, každopádně, už jsou skoro tři hodiny ráno, tak běžte spát. Zítra máte zrušeno vyučování."
,,Paní profesorko, vrátili se už Ron a Hermiona?"
,,Obávám se, že vy dva jste byli první, ale nemějte strach, do rána budou určitě zpět."
***
Ráno se Harry probudil celý rozlámaný, bolely ho nohy a měl obrovský hlad. Rozhlédl se po pokoji, všechny postele byly obsazené, v každé z nich spokojeně oddechovali jeho spolužáci a kamarádi. Harry si všiml, že se Ronovi pod okem začíná vybarvovat modřina. Když se odploužil do koupelny, všiml si, že má pod levým okem škrábanec a taky má krvavé šrámy narukou a nohou. Rozhodl se, že se po snídani zastaví na ošetřovně. Oblékl si uniformu, ale jelikož mu byla zima, vzal si ještě mikinu, kterou dostal loni k Vánocům od Hermiony. Byla celá černá a na přední straně byla vyšitá malá Zlatonka.
Když vešel do Velké síně, skoro všichni se po něm podívali a začali si mezi sebou něco šuškat. Harrymu to bylo vlastně úplně jedno. Sedl si ke stolu, nabral si na talíř vajíčka, párky a toasty a začal snídat. Trochu mu chyběla společnost jeho kamarádů, ale zároveň chápal, že se potřebují vyspat. Přišla k němu profesorka McGonagallová.
,,Pottre, měl byste zajít na ošetřovnu, vypadáte strašně."
,,Měl jsem v plánu zajít tam po snídani, děkuji paní profesorko."
,,Víte jak jsem to myslela." Řekla a odešla. Chlapec už dojedl a tak se zvedl a vydal se na již zmiňovanou ošetřovnu. Po cestě se málem srazil s Dracem.
,,Vypadáš strašně, Pottre."
,,Ty taky nevypadáš dvakrát nádherně, Malofoyi."
,,Kde máš svoje dva poskoky?"
,,Ron spí a Hermiona nejspíš taky."
Když už byli těsně před ošetřovnou, otevřely se dveře a vyšla z nich zmiňovaná dívka.
,,Harry." Vykřikla nadšeně, když ho uviděla a objala ho.
,,Grangerová."
,,Malfoyi."
,,Harry vypadáš strašně." Blonďák se rozesmál. Harry se zatvářil ublíženě.
,,Já vím, už mi to bylo řečeno třikrát, ano jdu na ošetřovnu, ty vypadáš hezky, ostatně jako vždycky, kdy ses vrátila?"
,,Děkuju, kolem čtvrté, nejspíš. Bože, ale říkám ti, Harry, musela jsem se držet, abych Parkinsonovou nepraštila. U vás dvou to tak zřejmě nebylo. Prý jste první."
,,Jsme. Jakou cestou jste šly?"
,,Vpravo."
,,Cos udělala?"
,,Pochválila jsem jí účes. Vy jste šli kudy?"
,,Nám se otevřely obě potom, co jsme si řekli navzájem jménem, v té nalevo, ale Malfoy málem spadl do propasti, takže cesta vpravo. Uvidíme se ve Společence."
,,Jo a Harry, nevíš jak je na tom Ron?"
,,Spí."
***
Na ošetřovně leželi nějací žáci Zmijozelu, dokonce i Goyle, se kterým byl ve dvojici Neville. Ani jeden člověk z Nebelvíru. Harry se nad tím usmál. V tom přišla madam Pomfreyová.
,,Vypadáte příšerně." Konstatovala, Draco se usmál a Harry pouze protočil oči.
,,Posaďte se tady, hned jsem zpátky."
,,Ještě někdo řekne, že vypadám příšerně a budu ho muset praštit." Řekl černovlasý chlapec směrem k blonďákovi. Pomfreyová přišla s táckem, na kterém byly různé lahvičky.
,,Tohle vypijte." Řekla a podala každému z nich nějaký nazelenalý nápoj. Harry ani nepřemýšlel, co to je, zacpal si nos a kopl to do sebe. Draco se akorát malinko zašklebil. Pak jim podala nějakou mast na odřeniny a poslala je na pokoj. Harry začal přemýšlet, proč s ním vůbec druhý chlapec šel.
***
Jakmile Harry dorazil do společenky, z křesla vyskočila Hermiona, následovaná Ronem. Ještě než ho stačili zasypat otázkami ohledně předchozího dne, vešla do Společenské místnosti profesorka McGonagallová. ,,Poprosím všechny, kdo se zúčastnili včerejší Obrany proti černé magii, aby se nejpozději do deseti minut dostavili do Velké síně. Proběhne vyhlášení výsledků." Harry, Ron i Hermiona se do Velké síně vydali ihned, jelikož ve společence vypukl zmatek. Mladší žáci nevěděli o co se jedná a všichni páťáci se dohadovali o tom, kdo to bude.
Ve Velké síni si sedli ke stolu a Harry neustále těkal očima po nově příchozích. ,,Hledáš Malfoye?" Harry nepřítomně zavrtěl hlavou. V tom do Velké síně vešel Draco a černovlásek z něho nemohl spusit oči. Profesor Snape vstal a začal mluvit. ,,Na třetím místě jsou pan Goyle a pan Longbottom, deset bodů, na druhém místě skončily slečny Parkinsonová a Grangerová, dvacet bodů a na prvním místě skončili pan Malfoy a pan Potter, třicet bodů." Harry se nadšeně podíval na Draca, ale ten upíral oči někam za profesora.
,,Pan Malfoy s panem Pottrem mají dnes odpoledne dovoleno jít, jako součástí výhry, do Prasinek." Dodal ještě a odešel. Blonďák se na černovláska podíval a ušklíbl se. Někteří žáci Nebelvírské koleje Harrymu gratulovali, někteří se ho ptali, jak dokázal vyhrát i když byl ve dvojici s Malfoyem. Harry se jim snažil na všechno odpovědět, ale jakmile se dostali do společenky, šel si lehnout, jelikož na něho přišla nějaká příšerná únava.
***
Když se Harry probudil, bylo půl páté odpoledne. Netušil, co bude sám dělat v Prasinkách, ale na hradě se mu taky zůstávat nechtělo. Navíc měl teď na čím přemýšlet.
Nakonec skončil U Tří košťat, objednal si Máslový ležák, ale lokl si jenom jednou, protože pak se jeho myšlenky rozutekly všemi směry.
Zrovna když přemýšlel, proč tehdy za Malfoyem šel, vstoupil chlapec dovnitř, sedl si k baru a objednal si Ohnivou whiskey, kterou Harry poznal jen díky tomu, že hořela. Divil se, že mu ji vůbec prodali, když ještě nebyl plnoletý. Na druhou stranu je to Draco Malfoy, takže třeba obsluhu nějak omámil. Harry už si nemohl vzpomenout nad čím předtím přemýšlel, tak si začal Draca více prohlížet. Chlapec právě vypil třetí skleničku onoho ohnivého nápoje. Harrymu připadal moc pohublý a pod očima měl tmavé kruhy, ale jinak byl docela hezký. Byl vysoký, měl svalnaté tělo a neobvykle světlé vlasy. Taky naprosto nádherné oči, které se náhodou právě teď setkaly s Harryho. Ten rychle odvrátil pohled a všiml si, že ještě nemá vypité svoje pití. Rychle se ho chopil a na jeden nádech ho vypil. Draco do sebe nalil čtvrtou skleničku a se dvěma dalšími se rozešel k Harryho stolu. Sedl si naproti němu a jednu ze skleniček k němu pomalu posunul. Podíval se na něj s pozdviženým obočím, takže se černovlasý chlapec nejistě chopil skleničky a vypil ji. S tím se zřejmě Draco spokojil a tak vypil tu svoji. Harryho mírně pálilo v krku, ale snažil se to ignorovat. Takhle tam seděli ještě čtvrt hodiny, když konečně blonďatý chlapec prolomil ticho.
,,Řekls někomu, cos viděl v lese?"
,,Co přesně myslíš?"
,,To s mým otcem." Upřesnil chlapec. Harry zavrtěl hlavou.
,,Stejně pořádně nevím, co bych řekl."
,,Jsem gay."
,,To se dalo předpokládat."
,,Měli bychom jít."
,,Jako spolu?" Zeptal se Harry zmateně, ale když se podíval z okna, zjistil, že má Draco pravdu. Venku už byla totiž úplná tma.
,,Ty jseš vážně tak blbej, jak vypadáš."
,,Běž do háje, Malfoyi."
,,Řekni mi jedinej důvod, proč bych s tebou měl chodit." Chlapec přešel jeho poznámku bez mrknutí oka.
,,Cože? Proč bys se mnou měl chodit?"
,,Protože mě už sereš Pottre. Všichni si myslí,jak jseš chytrej. Úžasnej Harry Potter s jeho jizvou a koštětem."
,,A proto se mnou chceš chodit. Protože už tě seru. No tak to by mě nenapadlo ani za milion let." Blonďáček se jen hořce zasmál, položil na stůl nějaké peníze, vstal a odešel pryč. Harry tam ještě chvíli seděl a přemýšlel, že Draco vlastně řekl, že by s ním chtěl chodit. Celou dobu předpokládal, že ho nenávidí.
˙˙˙˙
Harry moc dlouho nečekal a rozešel se za ním, nevěděl sice kam se vydal, ale netrvalo moc dlouho a byl si docela jistý, kde se druhý chlapec nachází. Z postranní uličky se totiž ozývaly nadávky, které patřily zmiňovanému chlapci. Černovlasý chlapec dlouho nečekal a rozběhl se za ním zjistit, co se děje. Naskytl se mu pohled na blonďáčka krčícího se v rohu jedné temné uličky. Nad ním se skláněly tři temné postavy, Harry neváhal a seslal na ně Everte Stativ, které s nimi mrštilo o zeď. Chytil Draca za ruku a odvlekl ho pryč. Zastavili se až u Chroptící chýše, udýchaně se posadili na zem a Harry si až teprve teď blonďáčka pořádně prohlédl. Z roztrženého rtu mu odkapávala krev, pod okem se mu tvořil monokl a sípavě dýchal.
,,Co se vlastně stalo?" Zeptal se, i když odpověď už tušil předem. Draco cosi zamumlal, ale nevypadalo to, že by se to chystal rozvést dál. Harry ho starostlivě pohladil po zádech a chlapec sebou polekaně trhl, neříkal však nic. Černovlásek vytáhl z kapsy hůlku a pomocí Episkey blonďáčkovi ošetřil ret, rukávem svojí košile mu setřel z brady krev a polštářkem palce přejel po linii jeho spodního rtu. Draco se mu zahleděl do očí, vzal jeho obličej do dlaní a naklonil se blíž k němu, takže se skoro dotýkali nosy.
,,Máš strach, Pottre?" Zeptal se, ale aniž by čekal na odpověď, přitiskl svoje rty k Harryho. Ten se zmateně odtáhl, a když ho chtěl znovu políbit, Draco se od něj odsunul, zadíval se do země a po tvářích mu začaly stékat slzy. Harry ho zezadu objal a na nic se neptal. Draco mu za to byl nesmírně vděčný. Ještě hodnou chvíli tam seděli, když se pak nakonec blonďáček otočil k černovláskovi a letmo ho políbil na tvář.
,,Měli bychom jít." Zašeptal. ,,Už svítá."