Work Text:
Existovalo několik nadpřirozených bytostí, sourozenců. On sám k nim patřil, Hope, Naděje z Věčných. Svůj dar využíval tam, kde nepomohla víra ani věda, v situacích, kdy lidem zůstala pouze neochvějná naděje v lepší zítřky. Měl k nim blízko, v skrytu duše lidstvo obdivoval. Tíhl k nim, podobně jako Morpheus, jeho bratr.
Teď stál před skleněnou koulí, ve které Sen věznili.
„Morphee…“
Uvězněný Věčný zvedl oči.
„Dostanu tě odsud. Vrátíš se domů, do svojí říše.“
„Zaplatí za to, co udělali. Burges…“
„Ano, máš plné právo na pomstu,“ Hope souhlasil. Miloval lidi, ale ublížili jeho bratrovi. Otevřel skleněné dveře.
„Děkuji ti… Hobe.“