Work Text:
Profesor se přetočil na záda.
„Quirelle!“
Muž na posteli sebou trhl.
Proč ho musel najít zrovna Quirell? Naprosto neschopný poskok. Nezvládl ukrást kámen mudrců. A to spaní na zádech. Voldemort mu říkal, že hlava zabořená do polštáře mu nedělá dobře. Quirell byl neužitečný jako gumička na poušti. Hůř. Jako tlačítko na přechodu.
„Co jsem říkal?“
„Omlouvám se, můj temný pane,“ zareagoval Quirinus pokorně.
„Quirelle,“ oslovil ho pisklavý hlas. „Dívám se jak chodíš na záchod, říkej mi Voldemorte.“
„Ano, můj-“ Quirinus začal opatrně, „Voldemorte.“
Voldemort zjihl. Nemohl se dočkat vlastního těla. Konečně se s Quirellem dostanou na rande na kolečkových bruslích.
