Chapter Text
Před stovkami let se obyvatelům okrajové planetky Indiri, ležící v galaxii Fazole, převrátil navždy život vzhůru nohama, když se na jejich planetu pod záštitou navázání přátelství vydala vyspělejší civilizace Vonaďanů z planety Vonad. Vypráví se, že Indiriové byli neopatrní, nestarali se o svou planetu a ta tak směřovala rychle k ekologickému zhroucení, ale Vonaďané katastrofu odvrátili a Indiriové jim byli tak vděční, že jim dobrovolně přenechali veškerou půdu a podřídili se Vonadeům jako svým novým vládcům.
To tedy alespoň tvrdí obrázkové knihy vydávané Vonaďany pro ty více gramotné Indirie, neboť velká většina záznamů o historii a kultuře byla již kdysi dávno spálena či zbořena, jednoduše vymazána z existence, nejlépe přetvořena v novou a jedinou pravdu.
A ta pravda? Indiriové jsou již od narození považováni za zhoubu společnosti, tvory bez budoucnosti, jejichž jediným cílem je živořit. Aby předešli úrazům, jsou jim ihned po narození odstraněny tesáky, a nejlépe dáni do adopčních center, neboť většina nemá prostředky na uživení sama sebe, natož malého dítěte. Skupinky se potácejí ve stínech neonových světel města, čekají, až někomu vypadne z kapsy nějaký ten drobný, aby mohli žít o pár dní déle. Města jsou obklopena Spáleništěm, neúrodnou půdou, ve které se všechny živly, jako by utrhly ze řetězu, tudíž neobyvatelná. Veškerá pracovní místa jsou nabízena především Vonanďanům, a tak na Indiriany zbývají podřadné úkony, jako uklízeči či údržbáři, případně jako žoldáci a kšeftaři, ale ti zpravidla umírají mladí…