Work Text:
Její první vzpomínka je on. Sklání se nad nimi uprostřed pouště, zlatou hřívou mu prosvítá slunce. Pak bere bezvládné tělo její matky do náruče a ona za ním klopýtá pískem, v pěsti svírá cíp jeho pláště.
Uměl milovat stejně strašně jako nenávidět. Miloval její matku až k hořké smrti. Miloval dva nemocné syny, které mu dala, její nevlastní bratry. Miloval ji jako dceru, která se mu nikdy nenarodí. A ona ho milovala jako boha otce.
V sedmi letech si pomazala tělo hlinkou, přes víčka přetáhla šmouhu šmíru, prokousala a prodrápala si cestu mezi vlčata o hlavu větší. V zádech cítila jeho hrdý pohled.
V patnácti nikdo nezpochybňoval, že patří mezi vlčáky bojovníky. Vždycky první, vždy v největší vřavě, krutě rychlá a efektivně krutá. Furiosa. Plnila jeho vůli, protože v tom byl život. Byla mu nablízku, protože v tom byla láska. Jako první postřehla, že proti němu zešílevší vlčák pozvedl zbraň. Skočila po hlavni a hlaveň se jí roztrhla v ruce.
Náhradní paži pro ni vykoval on sám, zuřivými údery ji vymlátil z nebytí, dokonalou jako vše, čeho se dotkl. Ta paže ji učinila jeho pravicí, nejoddanější z oddaných, nejvyvýšenější z pokorných, Imperátorkou toho, kdo zvítězil nad smrtí. Ta paže se stala se klíčem k jeho srdci.
Jednoho dne ji vyvede na svobodu.